Dva Divoši

Byl to vlastně takový návrat do minulosti, jakobychom se ocitli v čase o dvacet let zpátky: z turnaje zbylo málo a hráčů se sešlo sotva na dva týmy, které reprezentovaly tradiční rivaly, města Brno a Vyškov. A aby prestiže ještě ubylo, ze druhého utkání odstoupil po ráně do hlavy Lukáš z Vyškova a hrálo se tak tři na tři!

Vyškováci sice uloupili vítězství ve druhém utkání po penaltovém rozstřelu a srovnali stav série na 1:1, pohár ovšem nakonec zvedli nad hlavu zástupci Brna, protože rozhodující zápas v postupujícím horkém a dusném počasí zvládli lépe fyzicky i takticky a přetlačili Vyškov poměrem 5:2. Vítěznou sestavu tvořili hráči různých společenstev a byli to Vojta Hanuš, Ondra, José a já Míla. Fotbalové klání o krále Bobří stopy bylo zakončeno společným obědem na terase restauračního zařízení Dukát a obhlídkou ztraceného hřiště, zarostlého plácku pod Loosovou ulicí, kde se v devadesátých letech minulého století utkávaly týmy v turnaji o pohár Savelly.